Rekonstrukce tohoto domu byla důkladná a náročná. Investor zakoupil starší dům v krásném prostředí na hraně svahu s výhledem na Vltavu. Vzhledově a hlavně dispozičně dům investorovi nevyhovoval. Hlavním zásahem do dispozice byl požadavek na centrální vstup do objektu zpředu s garáží a technickou místností na boku ( původní vstup do domu sboku ). Tím bylo rozhodnuto o zbourání části domu a nové přístavbě, která by byla v patře navíc využita pro víceúčelovou místnost, např. hernu.
Dům se otevřel do zahrady velkými prosklenými stěnami. Byl rozšířen obývací pokoj o zimní zahradu a odtud vstup do zahrady. Dále byla nově vytvořena osa využití: kuchyně – jídelna – terasa u jídelny na snídaně a odpolední svačiny a využití zadní část zahrady, včetně vytvoření okrasného jezírka ( dříve vypuštěný prasklý bazén ). Nové využití zahrady přineslo realizaci zahradních úprav, altánu a vyhlídkové terasy nad svahem s ocelovou konstrukcí výšky cca 7m.
Dalším nemalým úkolem bylo vytvoření vzhledu. Investor požadoval zdobenou fasádu s poměrně různorodými prvky. Po nejméně desítce variant fasády byla investorovi nabídnuta myšlenka inspirace stavbami z počátku minulého století. Zejména se jednalo o návrhy arch. Jana Kotěry. Zásadním způsobem změnilo koncept vzhledu stavby navržení příkrého sklonu střechy, použití obloukových oken a zdůraznění nároží zdobenými pilastry. Vznikla stavba, která sice nepatří mezi moderní současné rodinné domy, ale má jednotný architektonický charakter a tvarosloví budov z let 1905 – 1920. Architekt tak splnil požadavky investora a mohl se přitom přenést do historie.
Přestože dům působí historizujícím dojmem, je řešen jako moderní ekologická stavba. Je zde kompletní zateplení fasády 10 cm izolací, místnosti mají rozvod teplovzdušného vytápění a větrání s rekuperací tepla ( umístěno ve vysokém krovu s výdechy ve špici štítů ) a zdrojem tepla je tepelné čerpadlo s hlubinným vrtem.
